APOLLO program
APOLLO
Program Apollo byl třetím americkým programem pro lidské vesmírné lety prováděným Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA), který uskutečnil přistání prvních lidí na Měsíci v letech 1969 až 1972.
APOLLO 1
Ze strachu ze sovětského prvenství dobytí Měsíce byl v prvopočátcích program Apollo uspěchaný. Když dne 27. ledna 1967 posádka Apolla 1 usedla do velitelského modulu na vrcholu rakety Saturn IB ke cvičnému startu, byla si vědoma faktu, že velitelský modul obsahuje řadu konstrukčních nedostatků.
Ve velitelském modulu se nacházela celá řada hořlavých materiálů jako je nylon nebo suchý zip. Také nebyla dořešena elektroinstalace. Elektrické kabely nebyly uchyceny a jejich izolace byla řešena izolační páskou. Po elektroinstalaci se také běžně šlapalo, což způsobovalo poškození izolace kabelů. Ani posádka Apolla 1 nebyla s konstrukcí spokojena.
O těchto nedokonalostech vědělo vedení NASA několik měsíců před tragédií a požadovalo po výrobci velitelského modulu nápravu. To by ale znamenalo výrazné zpoždění dodávky uspokojivého velitelského modulu. Proto NASA rozhodla označit tyto nedostatky za uspokojivé, aby nebyl ohrožen termín vytyčený J. F. Kennedym.
APOLLO 11
Července 1969 z Kennedyho vesmírného centra na Floridě odstartovala mise Apollo 11. Po přibližně třídenní cestě přistál modul i s posádkou na Měsíci. Neil Armstrong, Michael Collins a Buzz Aldrin se tak stali prvními lidmi, již vstoupili na povrch vesmírného tělesa, které nebylo planeta Země.
Nebyla to lehká cesta. Materiály NASA a biografické knihy připomínají mimo jiné to, že posádce přistání ztížil palubní systém, který chtěl s modulem přistát na místě, jež nebylo pro takový manévr vhodné. Armstrong proto musel řízení převzít manuálně.
Z Měsíce zpátky na Zemi přivezli více než 20 kilogramů měsíčních kamenů, prachu a dalších vzorků povrchu.
APOLLO 13
Start Apolla 13 proběhl v dubnu 1970 v pořádku. Kosmická loď byla navedena na přechodnou dráhu k Měsíci a přestavba lodi proběhla bezproblémově. Dne 13. dubna byla loď navedena na tzv. nenávratovou dráhu. V případě selhání motorů by u Měsíce nebylo možné se automaticky vrátit na Zemi. Téhož dne náhle poklesla a posléze úplně přerušila dodávka proudu z palivových článků servisního modulu. Došlo k explozi nádrže s kyslíkem. Tato exploze byla vyvolána zkratem, který nastal v elektrických ohřívačích uvnitř nádrže. V tento okamžik prohlásil John Swigert jednu z nejslavnějších hlášek v historii kosmických letů: "Houstne máme problém"
Servisní sekce ztratila možnost dodávat astronautům elektrickou energii a životně důležitý kyslík. Přistání na Měsíci bylo zrušeno. Prioritou bylo co nejrychleji dopravit astronauty na Zemi. Nebylo ale možné přerušit let a loď jednoduše otočit. Pro takový manévr nebyl dostatek paliva. Nevěděla se také přesná závada na servisní sekci. Proto nemohl být motor z bezpečnostních důvodů použit.
Nakonec se posádka dostala v pořádku na Zemi a tento let se stal jeden z nejslavnějších.